Včelařská konference

Tak jsem sehnal člověka, který chová včely již dvacet let, teorii moc nehoví, ale prý se mu daří. Má úl, který jsem nikde na inetu nenašel, rámečky jsou mnohem menší než běžná velikost.
Tvrdí, že se nemám bát a rovnou postavit něco pořádného. Ty malé používá, protože je dostal zadarmo, ale naříká nad složitostí obsluhy a zbytečnou prací navíc.

Hlavně žádné experimenty. Co Čech to zezačátku velký vynálezce. Podle mě je důležité dodržet nějakou ze standartních rámkových rozměrů. Začíná to 2 úly a končí 20. Co potom ? Je těžké sehnat mezistěny zvláštních rozměrů, když si nemůžeš nechat vyrobit rozměr extra pro sebe. To znamená ale tak objednávku na 50 kg. Pokud chceš, základní rozměry ti zašlu.
J.Rotbauer

Zatím přemýšlím o Langstrothtovi, všude na webu jej vychvalují, dá se volit různá technologie chovu a výroba je poměrně jednoduchá. Alespoň tak jsem to pochopil.
A když si kolega přečetl články co jsem našel na webu, tak začal uvažovat o nových úlech. Překvapilo ho množství medu, které se uvádí ve statistikách a přezimování bez izolace úlu.
Nerad bych se někoho dotknul, nebo někoho popudil, ale když to řeknu laicky tak vidláci v okolí neznají většinou z teroie včelaření skoro nic a prostě ty včely pěstují jak to jde a většinou v tom, co před x lety vyrobili na radu jiného vidláka.
/sám jsem vidlák, ale rád se vyvaruji zbytečných chyb a starých pověr/

Morcak napsal:
> Zatím přemýšlím o Langstrothtovi

Myslím si, že úl s půdorysem Langstroth je rozumná varianta. Spousta argumentů pro a dobrých informací je na http://www.n-vcelari.cz/, zvláště v článcích přítele Boháče. Jeho tvrzení se opírala nejen o bohaté vlastní zkušenosti, ale také o informace zahraničních včelařů.
Pro vytvoření vlastního názoru bych ještě doporučil články (a diskusi k nim) př. Čermáka v časopise http://www.vcelarskenoviny.cz/:
Šlechtění včel pro nástavkový úlový systém
I. a II. díl. Přítel Čermák zde propaguje úlový systém Optimal, jehož je spoluautorem.

Podle mého osobního názoru výhody Optimalu (uvedené v článku) ve srovnání s úlovým systémem Langstroth nejsou tolik významné. Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.

Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné nástavky.

Přeji správnou volbu při výběru všem začínajícím včelařům.

Lukáš Matela

Luká Matela napsal(a):
> Podle mého osobního názoru výhody Optimalu (uvedené v článku) ve srovnání s
> úlovým systémem Langstroth nejsou tolik významné. Z hlediska cenové
> dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné včelaře) nejvýhodnější, aby
> se nejen v ČR, ale i v okolních zemích prosadil jednotný úlový systém. Na
> ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a
> zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu
> kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

To těžko.

Zdraví PP.

>
> Přeji správnou volbu při výběru všem začínajícím včelařům.
>
> Lukáš Matela

> ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a
> zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu
> kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

Pavel Prchal napsal:
To těžko.

Zdraví PP.
...........................................
Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet". Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček" Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš? ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na výdělek umí jako otroci. I jako včelaři.
:-) Co ty nato, že bych navnadil nějakou asijskou komunitu abysi koupily můj kompletní kapitál včetně zaváděcí např. roční spolupráce o chovu a praxi a praktikách ve včelařství v ČR? Na Křemencově dokonce o spolupráci s asijskými přáteli napsali do Včelařství. :-(

U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě je hned všichni koupí.
Ahoj
Libor Jarolím

> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
> výdělek umí jako otroci.

> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě je hned všichni koupí. <

No myslím, že je to vlastně i radou pro ÚV ČSV, protože ta si láme hlavu s racionalizací už od Staré republiky. A zároveň je toto radou pro "škaredé obchodníky" s čímkoli, protože dovést se dá úplně vše.(když je poptávka) A poptávku po úlu za nástavek - 100,-- 150,-; dno a víko do 80,- si dovedu představit, jako uspokojitelnou.(třeba jako stavebnice z Ikei a nastohované na paletách v transkontinentálních kontejnerech v Hamburgu.) Štó ty na éto gavaríš?...

Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
Kolomý má neuteplené dřevěné úly z tři cm silné borovice vejmutovky na rámky
39 x 24. Před pěti lety jsme u něho byli a jeden takový nastavek od něho mám
doma. Teď, co jsem viděl na jeho stránkách, vyrábí i kompatibilní úly, ale
kromě oplodnáčků pořád všechno ze dřeva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
> včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou
obrátit
> se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
> Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
> blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
> oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
> rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
> neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý,
Sedláček
> aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
> výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás
neovlivní
> jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
> stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
> nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Prý je od loňska obměňuje za uteplené palubkové, článek o tom by měl být v
posledním loňském čísle slovenského Včelára. Valstní aktuální web Kolomý
myslím nemá a reklama na www.n-vcelari.cz je několik let stará.

Honza Čáp

> Kolomý má neuteplené dřevěné úly z tři cm silné borovice vejmutovky na
rámky
> 39 x 24. Před pěti lety jsme u něho byli a jeden takový nastavek od něho
mám
> doma. Teď, co jsem viděl na jeho stránkách, vyrábí i kompatibilní úly, ale
> kromě oplodnáčků pořád všechno ze dřeva.
>
> R. Polášek

nadmorska vyska je 620 metru
takze dadant je pro tuto nadm vysku a nase pomery vyhodnejsi ?

nestíhám sledovat konferenci ale když má člověk nějaký steh na ruce - sedne i k počítači. Zaznělo mé jméno a i když neznám celý vývoj tohoto příspěvku - připojím svůj názor.

Včela miluje teplo a dělá pro to vše. Jak jsem řekl v Nasavrcích - uteplit každý nástavek je složitější než uteplit vůz. Zůstane lehká manipulace, skladnost, prostor, ... ale uteplen je vůz a včely letí kupředu. Neví o jarních mrazech, severovýchodních větrech, .... dalším krokem k uteplení je již včelník, (např. př. Volejnik - má také přes 200 včelstev a umí nadělat medu - má vozy a když něco venku tak včelních konstrukce prkna a igelit za 100 Kč (nejvíce tepla odebírá vítr!!!!!) . Ač jsem měl včelstva na jaře ne přímo geniální - jsme už v průměru na 5-6 langstr. 159mm (nebo 5 optimalech), některé vozy i 7 nástavků (z toho 2 nad mřížkou) (ty v teplém slunném údolí, v zatepleném voze, s podávanou vodou (letos jsem se hodně věnoval osvětlení tohoto problému a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).

neuteplení včelaři jdou cestou zimování gigantů (jsou na zateplení opět méně nároční) - dobrá idea - jedna z možností - za niž následuje dělení, oddělky nebo rojení. Já raději včelařím s normálními včelstvy, která na těch 8 nástavků také dojdou, med také dají a oddělky nepotřebují.

Také se nám podařilo mít trvalé stanoviště i v 485 m.n.m. a mohu říci - co 100 metrů - to týden zpoždění. A je to opět ne kvůli úlu !!! ale kvůli teplu!!!

Je také samozřejmostí, že potřeba uteplení klesá se zvyšující se délkou rámku. tj. 42 potřebuje méně uteplit než 39 atd... Kolomému jsem říkal před 7 lety (na prvním zájezdu u něj), že to co tvrdí o ledničkách uteplených úlů a vozů pozmění, ...... a je to loni tu.... klesá také se snižující se nadmořskou výškou - podunají nepotřebuje uteplovat atd.... Chci naznačit, že existují určité zákonitosti, které je na čase si přiznat.


Závěr:
Nic není černobílé, vše skýtá svá pro a proti a je třeba to probrat a vybrat ten svůj zlatý střed.

Přeji Vám hodně medu a rozumný prodej. Naše firma za 30 Kč od Vás med nebude vykupovat a věřím, že jej ani nebudete chtít za ty peníze prodat. My ho za 30 Kč nedokážeme vyrábět a prodávat - zkrachovali bychom. Zda někdo ano - rád se přijedu podívat.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

----- Original Message -----
From: Stonjek
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit
se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček
aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní
jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Miroslav Sedláček napsal:
>... a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).<
.........................................
Nazdar Miroslave. No napiš tam také, jestli se tedy sníží do týdne denní teploty, jak se finančně musí řešit předčasný biologický vrchol včelstva. (myslím tím nutné úlové vybavení navíc, na které ne a ne získat rozvojovou dotaci)

Prosím, aby se zde nešířili bludy. Dovoz kontejneru 25MT z této oblasti
stojí cca 4370 USD do České republiky.Nevím kolik mohou vážit sudy cca 1Mt.
Čili 4 370 *23,53 ( kurs dolaru) /24 - mě to vychází cca na 4Kč/kg.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim.libor/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 11:08 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


>U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A
> vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné
> předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
> Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě
> je hned všichni koupí.
> Ahoj
> Libor Jarolím
>
>> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
>> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
>> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
>> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
>> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
>> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
>> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
>> výdělek umí jako otroci.
>

To je hezké, na Slovensku převládá míra B, t.j. 42cm, v sousedním Rakousku a Německu zase Zander tj. opě 42cm. Já bych zůstal v Evropě, takže Optimal není dle mého názoru špatná volba. Pokud bych začínal, tak bych volil Optimal, buďto nízkonástavkový, nebo ve variantě Dadant. Snahy o svetový úl k nám zavedli další rámkovou míru 44,8, opravdu je to přínos pro České a Evropské včelařství?

Víš co koluje (zřejmě z únavy o diskuzi o úlech) mezi naší gardou ZO? Že včely mohou dát hodně medu i v krabici z kartonu třeba od televize a rozhodující je síla.

Musím ale napsat k tomuto, že chov včel je podmíněn podle SVS rozběrným dílem.

Pro přítele Morcaka:
Jak je vidět, úlová otázka na této konferenci rozvine vždy bouřlivou diskusi. Proto jsem Vám psal, že názor je nejlépe udělat si sám na základě článků dostupných na internetu. V článcích je argumentace přeci jen podložena solidnějšími a přijatelnějšími argumenty, často také zkušenostmi zahraničních včelařů a zahraničních výzkumných pracovišť. Zde na konferenci se každý snaží hájit to své a přitom argumenty často nejsou nijak přesvědčivé (např. zatepluje i Kolomý, Sedláček). Hlavně nepřipustit, že moje úlová soustava není ta nejvhodnější :)). Známe rčení: "Úl medu nepotí" platí ale stále a jak píše přítel Pazderka, včely mohou nosit med i do krabice od televize.

Můj agrument pro nízké nástavky neuteplené je snadná manipulovatelnost, nízká hmotnost, snadná výroba a dobudoucna i předpoklad nízkých cen.

Pro př. Pazderku:
Přesně systém IKEA jsem měl namysli. Sesazení připravených polotovarů je hračka (http://matela.wz.cz/) a jde to rychle ;-). Neříkám však, že by se vše mělo vozit z dálného východu, kde to poloručně vyrábí lidé za 10 USD/měsíc. IKEA si totiž velkou část produkce nechává vyrobit třeba v Polsku a na Slovensku. Myslím že polotovary, zvláště pak Hoffmanovy přířezy je potřeba vyrábět na automatech s minimální účastí manuální práce tak, aby vysoká produktivita práce zajistila příznivou cenu. A pokud Evropští zpracovatelé dřeva tohoto nejsou schopni docílit, je to jen jejich škoda a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

Pro př. Jarolíma:
Je možné, že dovoz 1 kg (nejen medu) z Číny do Hamburku stojí 0,10 Kč/kg. Loď je totiž nesmírně výhodný dopravní prostředek. Zkuste si ale zjistit, kolik Vás bude stát dovoz 1 kg z Hamburku kamkoli do ČR. A to už je mnohonásobek dopravy Čína-Hamburk. Protože když Němec sáhne na kontejner na překladišti, tak to jde do tisíců ;-). Ten přeci také za 10 USD/měsíc pracovat nebude.
Jak zde právě napsal přítel Pavel Samoljiovič Čína-ČR 4 Kč/kg.

Pro př. Stonjeka:
Cena dřeva ovlivňuje náklad na výrobu nn nástavků Langstroth následovně:
tenkostěnný (25 mm) nástavek 169 mm vysoký spotřebuje následující objem dřeva:
0,025mm x 0,169mm x 2000 mm = 0,00845 m3 => 118 nástavků
Pokud koupím desky v ne úplně nejlepší kvalitě, můžu očekávat díky odpadu pouze např. 100 nástavků
Pokud je cena sušeného hoblovaného řeziva cca 8.000 Kč (lze najít u dodavatelů na internetu), pak snadno spočtem, že materiálový náklad na jeden nástavek je cca 80 Kč. Běžná cena těchto SESAZENÝCH nástavků je u nás kolem 250,- Kč a na slovensku 250,- Sk. Tedy materiálový náklad je zhruba 1/3 prodejní ceny. Chápu, že výrobci mají určité náklady na dopravu, uskladnění, prezentaci, ale hlavně práci. Každopádně tuším, že nějaké rezervy tu přece jen budou a že cena může klesnout. Zvláště u polotovarů, které by se dodávali NESESAZENÉ.

Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad problem nebude
a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas, tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Já to taky moc nechápu, samozřejmě oproti příteli Sedláčkovi jsem amatér,
ale selským rozumem se mě zdá budování kočovných vozů je nákladné. Podle mě
ten úl dělám dvakrát 1/ úl 2/ kočovný vůz.Jsou to mrtvé peníze. Jestliže je
světová cena taková jaká je tak co s tím. Je jasné jestliže má někdo úl za 3
tis. Kč, tak se mu v životě nezaplatí.
Jenom se se chtěl pana Sedláčka zeptat ( ve vší úctě) jestli není schopen
med za 30 Kč vyrobit tak co bude dělat.
Mě vychází jenom dvě varianty :
1/ buď vyprodukovat jenom to co prodá přímo ze dvora - omezit chov
2/ nechat toho a dělat něco jiného.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 1:04 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a
> musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
> s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad
> problem nebude
> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim
>
>

> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Tam kde je poměrně studená, ale přitom pevně ohraničená zima - kontinentální
podnebí, nebo naopak v podstatě nemrzne (Anglie, Benelux), tam je zateplení
k ničemu. U nás, kde se od března do května střídají mrazíky se skoro letním
počasím může přiměřené zateplení pomoci daleko víc.

Honza Čáp

Potíž je jenom teplo. Je doporučeno chránit nezateplené úly v létě stromy. Já je nemám a zatím to nevadí. Nejsou tady tak vysoké teploty. Při jarním rozvoji, kontrola 16.4.2005, nadm. výška asi 350 m byl plod ve všech třech nástavcích 3/4 langstroth. Kdyby jim kolísání teplot vadilo, nebyl by plod ve všech nástavcích. Musel jsem ještě odebírat a posilovat slabší. Teď mám asi na třiceti úlech daný 4 nástavek jako medník a asi deset na 3 nástavcích.
Tonda.
>Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Omlouvám se. U předchozího příspěvku vypadlo jméno.
Tonda

Lukáš Matela napsal:
...a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

...............................
No to si piš!
No vědět o nabídce (o které jsem psal tj. míň než půlka a pro zajímavost se podívejte na cenu 4.500,- za 11 nást.u Břinka) tak toho beru pro sebe hned odhadem, tak asi dva kousky.(ty transkontinentální kontejnery) A určitě bych zvolil toho Langstrotha.(vzal bych to na úvěr)
No a přeložení na jinou r.m.? S tím bych si poradil.(za ty prašule)

Včely tu byly, jsou a budou...., avšak já jsem tady jen na chvilku! To by byla možnost si konečně pěkně po americku zafčelařit. A mnsgr.Adamec by se v hrobě určitě neotočil.(mám 39x24)

Mé srdce bylo pro Optimal, ale než jsem se dostal ke změně, byla jiná situace. Chci se dostat na větší počet včelstev, a chtěl bych, aby až zkrachuju, bylo co nejvíc věcí prodejných. Pro Langstroth jsem se dále rozhodl protože měl podle mně dostupných informací největší rámek. Není to úplně pravda. A dostupnost laciných úlů a rámků jsem viděl spíše v dovozu. Stejně jako se dováží laciný med:-), tak já se těším na dovoz laciných Langstrothů. Optimál asi nikdo nebude dovážet. Naposledy mě zaujala informace o budoucích zemích EU - Turecko - přes 90% Langstrothů (asi palcových) a laciná pracovní síla. Měl bych se tam jet podívat na dovču i na včely.

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....

havlík napsal:

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....
........................................

Tak teď jsem to asi nepochopil já.Ale...
To už tak bývá, že racionalizace a unifikace úlu u jednotlivce či celého světa má své výhody(a i nevýhody) i mimo jiné pro vyšší stav včelstev.

> Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné
> včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích
> prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a
> zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku
> srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by
> poklesly i ceny přířezů na rámky.

To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Můj názor je, že pokud není zdroj takto levných úlů, je zavádění
dalších rámkových měr (a spadeno mám zvláště na Langstroth) do českých
luhů a hájů jen dalším tříštěním v otázce rámkové míry...

> světový Langstroth.

Jaký má pro mne význam, že v Americe a v Turecku (ba dokonce i v
Autrálii) mají Langstroth? (Ani z hlediska pokroku v úlovém bádání to
není žádný geniální úl /viz např. malá jeho mezirámková rozteč - 35 mm
je zastaralé - pro silné včelstvo je to málo a podporuje to rojivost.
Stejně tak obdélníkový půdorys atd./ Optimal je modernější a
promyšlenější.)

------------------

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Pokud vím, všude, kde se rozšířil Langstroth, jsou v používání i včelí
antibiotika - právě kvůli kšeftu se včelstvy. Jakmile se obchodování
nebržděné problémy s nekompatibilními rámky rozjede i u nás, nikdo už
nezadrží šíření moru a časem se nutně začnou používat antibiotika,
protože dosavadní radikální metoda tlumení moru už nebude za situace
masivní invaze infekce použitelná (vedla by k úplné likvidaci včel v
republice).

Veterinární předpisy proti kšeftu s levnými včelstvy toho mnoho
nezmůžou - vše se dá obejít a nebo se to dá dělat na černo, když k
tomu je dostatečný ekonomický impuls.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

> Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli
> pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné
> nástavky.

Co se výrobní ceny týče, tak nejlevnější nástavek je z polystyrenu.


Všechny zdravím!

J. P. Baudiš

Jan Baudiš napsal:
>. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)<
.................................................


EKONOMICKÝ ZÁZRAK globalizace.

Do toho bych šel. A bez obav z moru.

Nadchne mě, když slyším písničky o zahraničním včelaření, jak to dělají obrovsky nejlépe, ale když by mělo dojít na věc, tak se (promiňte př. Baudiši) vytáhne nějaká typicky česká moudrost. A nanejvýš, řekla-li EU v referendu ANO.

Ty dva moje příspěvky 10054;+10055 tímto podepisuji. Stalose...

Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet ránkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák

>Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali
>náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.
>

K.Čermák napsal:
Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet rámkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák
...................................................
No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.

Možná to je to to, na co čekají(a možná se dočkají) již dlouho členové včelařských organizací. Levný a hotový(třeba jako skládačka) úl. A je jedno jestli z dovozu. Spíše, jestli se k nám (jako ČR) "cpe" dovozový med.

Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
dokonalost se přece skládá z maličkostí.
Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko
>tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
>

Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Sorry , že se vracím ještě ke konstrukci nástavků... to bude asi věčné téma
:o)!

Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
nebo topolu kroutí.
Zajímal jsem se o to v souvislosti s Langstrothy po nějaké přednášce, když
pan Zelený říkal, že je dělá z vejmutovky a když ji nemá tak z topolu. Topol
není tak trvanlivý, ale zřejmě má podobné vlastnosti jak borovice
vejmutovka.

Vejmutovka se špatně sáhání. S kým jsem mluvil, šel nakonec tou cestou, že
měl známého lesníka, který mu označil stromy ke skácení, ale pak si to musel
hlídat, aby to na pile pořezali odděleně.
Dělá to i přítel Zelený (asi protože přednáší ve pracovní společnosti
nástavkových včelařů, tak mám od něj nejvíc informací) a i od lidí, co jsem
od nich naposledy nástavky kupoval to dělají obdobně.
Nějaké extrémní cenové rozdíly jsem mezi vejmutovkovými a smrkovými nástavky
nezaznamenal.
Přítel Zelený spojuje nástavky na pero a drážku - jsou lepené vodovzdorným
lepidlem a jsou SEŠROUBOVANÉ.

Smrkové nástavky dělá přítel Nerad (též z PSNV). Ale má je spojené na ozub
(!!!) slepené a SEŠROUBOVANÉ a ještě má v rozích skrz čepy ozubů zatlučený
kolík. Tam se nástavek časem nejdřív rozevře, protože tam to obvykle nejméně
drží.
Hřebíky jsou evidentně na nic. Ten se pnutím hravě vytáhne!

Jsou to aby truhláři a vědí, co dřevo venku dělá, takže si myslím, že za ty
léta, co to dělají, mají dost zkušeností na to, jak dělat úly, aby něco
vydržely.

Jsou to oba velkovčelaři, takže je zajímavé poslouchat,jek vedou během roku
včelstva.
Mám nahranou přednášku z Brněnského výstaviště z výstavy 150 let.... a
zaujala mě i technologie ošetřování včelstev během roku. (Nahrávky jsou ve
vlastnictví OV ČSV Brno a možná by je bylo možno i zapůjčit)
Ale to je jiná kapitola ... :o)

Příjemný den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 4:09 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém
stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Ke kroucení dřeva. Prože dostávám zboží na lehce rozebíratelných paletách z půlcoulových prken, které mi bylo líto vyhodit, tak jsem z nich vyráběl nástavky tak, že jsem je sbíjel a lepil přes sebe kolmo. Ve formě. Přesně ořezané (na výšku) jsem je pak v rozích lepil a šrouboval sádrokartonickými vruty s HRUBÝM závitem. Jsou ostřejší než žluté pozinkované, ale za to člověk občas chytne šponu.
Desky mají v rozích "schod" aby do sebe zapadly. Jediná vada, horní drážku u Lagstrotů jsem dělal místo 10mm 12mm, a to je moc. Než to včely zatmelily, tak se mi stávalo, že boční loučky se zpříčily.
Po třech letech srovnávání na včelnici je považuji za srovatelné s prvními kupovanými nástavky od př. Kolomého.
12mm prkna lze dle mých informací koupit i za 3000Kč/m3. Buď tam, kde tučou palety, nebo řežou dříví pro paletárny. Chce to ale mít možnast se tam dohodnout a vybrat si.

Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
nebo topolu kroutí

Právě proto se smrk zpracovává na laťovky a jiné podobné materiály a proto
by bylo záhodno hledat cestu tudy Vejmutovka se u ná v lesích pěstovala jen
pokusně a její tudíš málo

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 10:57 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Sorry , že se vracím ještě ke konstrukci nástavků... to bude asi věčné
téma
> :o)!
>
> Se smrkem je potíž...ikdyž je to levnější. Smrk se totiž oproti vejmutovce
> nebo topolu kroutí.
> Zajímal jsem se o to v souvislosti s Langstrothy po nějaké přednášce, když
> pan Zelený říkal, že je dělá z vejmutovky a když ji nemá tak z topolu.
Topol
> není tak trvanlivý, ale zřejmě má podobné vlastnosti jak borovice
> vejmutovka.
>
> Vejmutovka se špatně sáhání. S kým jsem mluvil, šel nakonec tou cestou, že
> měl známého lesníka, který mu označil stromy ke skácení, ale pak si to
musel
> hlídat, aby to na pile pořezali odděleně.
> Dělá to i přítel Zelený (asi protože přednáší ve pracovní společnosti
> nástavkových včelařů, tak mám od něj nejvíc informací) a i od lidí, co
jsem
> od nich naposledy nástavky kupoval to dělají obdobně.
> Nějaké extrémní cenové rozdíly jsem mezi vejmutovkovými a smrkovými
nástavky
> nezaznamenal.
> Přítel Zelený spojuje nástavky na pero a drážku - jsou lepené vodovzdorným
> lepidlem a jsou SEŠROUBOVANÉ.
>
> Smrkové nástavky dělá přítel Nerad (též z PSNV). Ale má je spojené na ozub
> (!!!) slepené a SEŠROUBOVANÉ a ještě má v rozích skrz čepy ozubů zatlučený
> kolík. Tam se nástavek časem nejdřív rozevře, protože tam to obvykle
nejméně
> drží.
> Hřebíky jsou evidentně na nic. Ten se pnutím hravě vytáhne!
>
> Jsou to aby truhláři a vědí, co dřevo venku dělá, takže si myslím, že za
ty
> léta, co to dělají, mají dost zkušeností na to, jak dělat úly, aby něco
> vydržely.
>
> Jsou to oba velkovčelaři, takže je zajímavé poslouchat,jek vedou během
roku
> včelstva.
> Mám nahranou přednášku z Brněnského výstaviště z výstavy 150 let.... a
> zaujala mě i technologie ošetřování včelstev během roku. (Nahrávky jsou ve
> vlastnictví OV ČSV Brno a možná by je bylo možno i zapůjčit)
> Ale to je jiná kapitola ... :o)
>
> Příjemný den!
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 03, 2005 4:09 PM
> Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina
>
>
> Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém
> stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

př.K. Čermák napsal:
>Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů...<
....................................

Takové propočty mě nezajímají. Když budu chtít jeden kus nábytku z masivu a jeden sešroubovanec pro včely, třeba bez úpravy, (jen z venku obrousit po řezu katru kvůli třískám), tak můj požadavek je jasnej. S nábytkem vklidu umřu(to zato dám), ale úl je spotřební (na veterinárním stavu závislý) polokus. A včele je jedno povrchová hoblovaná úprava uvnitř.(to si ohobluje sama)

Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a navýšení ceny.
Moje počty:
Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?

Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.

A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve
> velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a
> navýšení ceny.
> Moje počty:
> Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako
> suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za
> asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?
>
> Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V
> tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.
>
> A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Svata prostoto ....

PP.

Zdravím,
vyhledal jsem si ten příspěvek, př. Čermák se zeptal Kolomého zjednodušeně
řečeno, o kolik by úly byly levnější, kdyby jich vyráběl maximálně tolik,
kolik může, než kolik stojí teď, kdy je vyrábí normálně. Př Čermáka uznávám
jako odborníka na včelaření, ale v tomto případě se pouze zeptal
podnikatele, jestli schválně normálně vyrábí něco dráž, než by to mohl
vyrábět. Je jasné, co dostal za odpověď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
> Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
> nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
> několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
> dokonalost se přece skládá z maličkostí.
> Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
> argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
> jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
> na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
> v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
> výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a
víko
> >tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
> >
>

Zdravím,
Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.

Ktomu převážení včelstev
Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
jihu, Bulharska nebo Řecka.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 4:45 PM
Subject: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

Radim Polášek napsal:
....Tolik letmo nahozená suchá čísla.
...................................


Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat, potom to položení na paletu a omotat tím PE.

Kdyby to bylo někde na těch 70,- (třeba 100 ať ...), tak kam doháje došli na cenu 4500 bez dph za 11ks?(a sestavím si to s klidem doma a v tom bych nebyl sám)

Také ten bonbónek o dovozu až na místo dopravou.(jsou hodní za ty peníze) Protože po sestavení naroste geometricky, velký požadavek na m3 při přesunu.(celodřevěný, který mě zajímá a nemusí jezdit na třikrát)
..

A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a "sériovému včelařství" vůbec.

ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství

Zdravím,
mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
hotovo.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:46 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Radim Polášek napsal:
> ...Tolik letmo nahozená suchá čísla.
> ..................................
>
>
> Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě
> před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat
> pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat,
> potom to položení na paletu a omotat tím PE.
>
> A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když
> tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a
> "sériovému včelařství" vůbec.
>
> ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství

Zacinam se naklanet pro optimal, sam si ho postavim, ale na nekolika mistech jsem objevil zpravu o slozitejsim provedeni ramku.
Za kolik se da kompletni ramek koupit, staci nesestaveny, jen pripravene komponenty a ktery typ ramku pouzit pro optimal na vysocinu.

Diky za odpovedi.
Morcak

V původních materiálech k teré jsou od doc. Ptáčka na stánkách se soubory v této konferenci (http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html)nebo tamtéž popis NN včelaření PDF. Také na stránkách př. Čermáka (http://web.quick.cz/pvzubri/)je popis OPTIMALU. Rámky byly ve 2 variantách, klasická konstrukce s mezerníky, nebo typu hoffman , s tím, novinkou bylo zvětšení šířky boční loučky z 25 na 28 mm, respektive průměrné šířky rámku na 38 mm (tj. včetně včelí mezery=mezerníků). To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby vyráběly o šířce 35 mm To umožňuje vytvořit čtverec při 11 rámcích v nástavku a při dostatečné rezervě manipulační uličky u stěn nástavku. Hoffmanovy rámky jsou výrazně dražšší, ale také pevnější, tj. déle vydrží.

na schemata jsem se dival
planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam jeden slibeny
mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
v malem mnozstvi to asi drahe nebude

Osobně i nemůžu Hoffmanovy rámky vynachválit.
Přešel jsem na ně v Tachovácích z rámků s mezerníky (39x24) . Nejen že jsou
pevnější, ale můžu kterýkoli rámek z nástavku vytáhnout bez toho, aby se
někde zavěsil. To si mi stávalo neustále u těch zjednodušených, že se někde
spodní mezerník na boku loučky zasekl a vytrhl se mi rámek z ruky.
Zjednoduší, urychlí manipulaci a je to bezpečnější nejen z hlediska dráždění
včel a nedej bože když tam je matka a někde se to zasekne a vy nevíte kde
musíte tím kroutit, abyste ty mezerník uvolnili. Ještě horší je to při
zasouvání zpět.
To se mi u Hoffmanových nestává.

Mimochodem!
Když jsem si prohlížel katalog polského obchodníka pana Lysoně (někde v
Ostravě má prodejce), tak jsem narazil na fotku záhadného balíčku s nějakými
proužky.
Ujistil jsem, že to jsou trámečky ve tvaru právě těch vymezovacích lišt,
které má Hoffmanův rámek.
Čili je to jakýsi mezerník, který udělá ze zjednodušeného rámku na který
dáváme mezerníky jakýsi Hoffmanův.
Myslím, že je to velice šikovný vynález, který zjednodušuje manipulaci s
rámečky.
Škoda, že se to u nás ve včelařských prodejnách neprodává....vůbec když
kouknu do zahraničních katalogů (např.Slovinci, i ti Poláci), tak je
vymyšleno hodně pomůcek, o kterých nemáme zdání.
Myslím, že by naši obchodníci mohli být i pružnější.

Příjemný den!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


na schemata jsem se dival
planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam jeden
slibeny
mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
v malem mnozstvi to asi drahe nebude

Př. 4ermák i další si to chválí, ceny za normální rámky 39x24 je cca 7,-Kč, za Hoffman kolem 16-17 Kč (oboje bez 19% DPH. Rlozhodnutí je jen na Vás.

Problém smezerníky lze snadno vyřečit zrušením spodních, ty měly význam u
zadováků Já toudělal a je to bez problémů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:32 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Osobně i nemůžu Hoffmanovy rámky vynachválit.
> Přešel jsem na ně v Tachovácích z rámků s mezerníky (39x24) . Nejen že
jsou
> pevnější, ale můžu kterýkoli rámek z nástavku vytáhnout bez toho, aby se
> někde zavěsil. To si mi stávalo neustále u těch zjednodušených, že se
někde
> spodní mezerník na boku loučky zasekl a vytrhl se mi rámek z ruky.
> Zjednoduší, urychlí manipulaci a je to bezpečnější nejen z hlediska
dráždění
> včel a nedej bože když tam je matka a někde se to zasekne a vy nevíte kde
> musíte tím kroutit, abyste ty mezerník uvolnili. Ještě horší je to při
> zasouvání zpět.
> To se mi u Hoffmanových nestává.
>
> Mimochodem!
> Když jsem si prohlížel katalog polského obchodníka pana Lysoně (někde v
> Ostravě má prodejce), tak jsem narazil na fotku záhadného balíčku s
nějakými
> proužky.
> Ujistil jsem, že to jsou trámečky ve tvaru právě těch vymezovacích lišt,
> které má Hoffmanův rámek.
> Čili je to jakýsi mezerník, který udělá ze zjednodušeného rámku na který
> dáváme mezerníky jakýsi Hoffmanův.
> Myslím, že je to velice šikovný vynález, který zjednodušuje manipulaci s
> rámečky.
> Škoda, že se to u nás ve včelařských prodejnách neprodává....vůbec když
> kouknu do zahraničních katalogů (např.Slovinci, i ti Poláci), tak je
> vymyšleno hodně pomůcek, o kterých nemáme zdání.
> Myslím, že by naši obchodníci mohli být i pružnější.
>
> Příjemný den!
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:42 AM
> Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina
>
>
> na schemata jsem se dival
> planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam
jeden
> slibeny
> mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
> v malem mnozstvi to asi drahe nebude
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

> OPTIMALU. Rámky byly ve 2 variantách, klasická konstrukce s mezerníky,
> nebo typu hoffman , s tím, novinkou bylo zvětšení šířky boční loučky z
> 25 na 28 mm, respektive průměrné šířky rámku na 38 mm (tj. včetně včelí
> mezery=mezerníků). To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby
> vyráběly o šířce 35 mm To umožňuje vytvořit čtverec při 11 rámcích v
> nástavku

Kolik vazi nastavek plnej medu?

\vov

Ma matka zpetne hacky na zihadle jako vcela? Zahyne kdyz pichne
vcelare?

\vov

Nemá zpětné háčky. Má hladké kladélko a vůbec ho nepoužívá na svoji obranu. Vyjímkou je jedině souboj na život a na smrt s jinou matkou.
Ahoj
Libor Jarolím

> Nemá zpětné háčky. Má hladké kladélko a vůbec ho nepoužívá na svoji
> obranu. Vyjímkou je jedině souboj na život a na smrt s jinou matkou.

Ja jsem jenom slysel z vice stran ze pichnou vcelare muze. Sice
velice vzacne, ale presto se to prej obcas stava.

\vov

Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene). Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a matka nezahynene.
Podivam se jeste do knizky o anatomii vcel.

Kuba

> Ma matka zpetne hacky na zihadle jako vcela? Zahyne kdyz pichne
> vcelare?
>
> \vov
>
>

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Už se mně stalo, že mne mladá matka bodla do dlaně při chycení na značení. Lekl jsem se, protože jsem to nečekal, a matku pustil. Ta se ale vrátila sama do úlu. Pokud vím, může to udělat jenom mladá matka, která neklade nebo začíná klást. Dobře kladoucí matka už to neudělá.
Tonda.

>Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene). Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a matka nezahynene.

Dělnice má 9 zpětných háčků, matka jenom 3. Viz Svoboda a kol.:Včelařská
encyklopedie, 1956.
Pepa

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 9:54 AM
Subject: Re: Zpetne hacky


> Už se mně stalo, že mne mladá matka bodla do dlaně při chycení na značení.
> Lekl jsem se, protože jsem to nečekal, a matku pustil. Ta se ale vrátila
> sama do úlu. Pokud vím, může to udělat jenom mladá matka, která neklade
> nebo začíná klást. Dobře kladoucí matka už to neudělá.
> Tonda.
>
> >Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z
> prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene).
> Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a
> matka nezahynene.
>

josef_Sroll napsal:
>Dělnice má 9 zpětných háčků, matka jenom 3. Viz Svoboda a kol.:Včelařská
encyklopedie, 1956.
Pepa<

Jen pro úplnost. Zaběhl se termín, pro označení těchto háčků a tím jsou "vratizoubky". (je to doufám tak, jestli si dobře vzpomínám )....

....Teď se nato dívám... Těchto vratizoubků je 10 -12, (u matky jen tři) Tyto vratizoubky jsou součástí "žihadlových štětinek", které se pohybují klouzavým pohybem uvnitř "žihadlového žlábku" pomocí dvou "podélných kloubů", které jsou uvnitř toho žlábku.

(doufám, že jsem to nespletl :-))

I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
o něco dražší.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
>pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
>správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
>úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
>patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
>sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
>akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
>hotovo.
>

Nemám sice dlouholeté zkušenosti, ale vyrobil jsem nástavky spojene na tupo a zatim s nimi nejsou problémy(s rohovými spoji). Použil jsem kvalitní lepidlo pro třídu lepení D3 Ponal od fy Henkel(modrý). Nástavky jsou 18cm vysoké na míru 39x17. Každý rohový spoj potřen lepidlem, sešroubován třemi vruty 4,5x70(předvrtat!!!jinak se deska štípe) a následne vrtám ještě mezi šrouby dvě 8mm díry, do kterých po vmáčknutí trochy lepidla kladivem nabiju 8mm tiple. Takže rohový spoj drží lepidlem, třemi šrouby a dvěma tiplema rovněž s lepidlem. Nejstarší nástavky jsou z roku 2003 a nejsou co se týče těsnosti rohového spoje problémy. Na nástavkách z vnějšku jsou patrny jemné praskliny po pnutí zima-léto. Dle mého soudu kosmetická vada. Mám spiše problém s rozpínavostí dřeva nástavku na výšku. Zřejmě byla chyba, že jsem nástavky poprvé nevyrobil z jednoho prkna. Potom se stalo to, že některé prkno se po zimě tak seschlo, že uprostřed je o cca 4-5mm užší a vytvořil se tak nežádoucí hojně využívaný leták. Ale totéž prkno dokázal rohový spoj na tupo udržet na výšce 18cm přiléhajícího prkna a spoj není nijak narušen odchlípením nebo nějak jinak. Toto se stalo pouze u jednoho nástavku, jinak jsou škvíry 1 max.2mm a jsou zalepeny propolisem.

Letos jsem vyráběl dalších 30 nástavků a důsledně jsem dbal na to, aby nástavek byl z jednoho prkna. Nechal jsem si vyrobit dvoumetrová prkna a každé mělo jinou hustotu let. Předpokládám, že dle hustoty let se odvíjí i následná roztažnost na výšku. Každé prkno vystačí na jeden nástavek.

Uvidíme. Dva roky (dvě zimy) jsou asi krátká doba na činění závěrů. Zatím se zdá, že rohy drží.

Jako výrobce bych asi volil také „zubové“ spojení, nebo alespoň na pero. Vypadá to skutečně mnohem profesionálněji.

Pavel Benda

Zdravím,
No, já jsem dlouho vyráběl dvouplášťové izolované nastavky s falcem sbité
jen hřebíky a z materiálu "co dům dal". A ty se rozjížděly všechny.
Fungovalo to tak, že nesený nastavek s rámky pravý úhel nedržel, jak se ale
položil na úl, tak se úhel srovnal podle spodního. U těch izolovaných
nastavků to nevadí, protože tam jsou v podstatě tři vrstvy a vždy aspoň
jedna těsní.
U jednoplášťových je ta vrstva jen jedna a proto je těsním tmelem a aby se
nerozjížděly, tak nepoužívám hřebíky, ale zásadně vruty. Nízké nastavky
takhle dělám už druhý rok a jsem s nimi celkem spokojen. Letos plánuji
udělat takhle na tupo normální nastavky na rámky 39x24. Myslím, že čtyři
vruty v každém rohu nastavku dostatečnou pevnost zajistí.
Mechanismus tvoření škvír u spojů natupo je totiž dvojí. První je ten, že
nastavek se vystaví nějaké síle "na úhel", pravý úhel spoje se rozjede a
okraje spoje působí jako páka, která stěny od sebe odtahuje. Tomu brání
právě ty vruty. Druhý je ten, že čepovaný spoj nebo spoj na drážku se po
navlhnutí a napučnění dřeva ještě zatáhne a těsní o to víc. U spoje na tupo
tomu tak není, pokud je tam mezera, tak je tam pořád. Potom se v zimě děje
asi toto. Pokud netěsností uniká teplý vzduch od včel, vlivem poklesu
teplot se tam sráží vlhkost a dřevo v tom místě napuční a odtlačuje stěny
nastavku od sebe. Pokud se v zimě změní vítr, tuto netěsností naopak vniká
studený vzduch dovnitř a dřevo vysušuje a to zase zmenšuje objem. To se
stane během zimy mnohokrát a výsledek je ten, že na jaře jsou mezi stěnami
viditelné mezery. Proto spoje na tupo těsním, konkrétně akrylátovým tmelem,
kartuše za cca 40 Kč a zatím to vypadá , že to funguje. Vlastně si chci
nastavky a rámky dělat sám co nejjednodušším způsobem, jakým to ještě půjde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:41 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
> Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
> pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
> nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
> totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
> se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
> trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
> necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
> než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
> ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
> o něco dražší.
> K. Čermák
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
>
> >Zdravím,
> >mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
> >pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
> >správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v
pravém
> >úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
> >patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
> >sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
> >akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
> >hotovo.
> >
>

Dobry den,

Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
uvahy.

Zdravi PP.

Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
> cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
> a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
> být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
> Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
> jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
> velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
> Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
> jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
> pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
> nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
> Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
> třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
> Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
> možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
> korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
> nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
> jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
> těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
> úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.
>
> Ktomu převážení včelstev
> Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
> včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
> Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
> kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
> včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
> nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
> jihu, Bulharska nebo Řecka.
>
> R. Polášek.
>
> A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

muzu se pripojit s vlastni kalkulaci, drevo sem si vytezil sam ze sveho lesa, pokud pocitam co bych za nej dostal, tak asi za 10 tis, 2 stala doprava a 7 porez, to zn. zhruba 20 tis na material na 300 nastavku, teda 70 KC na kus. po dvou letech schnuti na zahrade jsem u maleho mistniho truhlare nechal narezat dily, ktere jsem sam montoval, cena za jeden nastavek vcetne predvrtanych dir na srouby, ocka a uchopu 90 Kc (spojeni na zarez). Tahle cena je samozrejme kompenzovana kupou vlastni prace (kaceni, rovnani organizovani, prenaseni) a taky u truhlare bez dokladu.
JK

Zajímavé je, že i z levnějšího materiálu, jako je např. polystyren je jak
jsem si všiml na výstavě v Brně a na internetu cena stejná (+- 100 Kč) jako
u nástavků ze dřeva např. přítele Nerada, Zeleného, Buriana,
Kolomého....srovnával jsem ceny úlu Langstroth

Když jsem letos pořizoval nové úly, zjistil jsem, že podstatně se cena zvýší
na pořízení rámků,nebo přířezů.
A to: Dle výrobce
dle materiálu - klasická lípa se jeví jako nejdražší

Též se domnívám, že naši výrobci vyrábějí úly v poloprovozech a tam se
nemůže cena sériové a příp. strojové výroby promítnout, protože jde o
převážně manuální práci a časově náročné operace.
Při objednávání jsem se bavil s jedním výrobcem,jak např. bude vypadat dno a
kalkulace ceny se s přidaným množstvím "dřeva" na letáky nijak nezvýšila.
Přímo řekl, že materiál zase není tak drahý, aby to změnilo kalkulaci.
Čili z toho vyplývá, že u tohoto konkrétního výrobce je podíl ceny převážně
kalkulován v oblasti lidské práce a nejspíš i marketingu v cenách obvyklých
na tomto trhu. (A ty zatím nikdo neměl snahu srazit pod 2000 za sestavu úlu
Langstroth).

Možná je to tím, že je tato oblast zřejmě pro hypermarkety typu OBI,
Hornbach ...nezajímavá .... bohužel...nebo bohudík!??

Když srovnám ceny, které se nabízejí na internetu a např.u obchodníka, tak
je to též cena diametrálně jiná. Takže si myslím, že počítat cenu nástavku
pouze s nákladů na výrobu je sice možné, ale ..... asi ta cena bude jiná.

Beru to tak, že pokud bude obchodník prodávat za 2000 +- nějaká cenotvorba,
nebude mít ani prvovýrobce jít nějak moc pro tuto cenu, protože tím získá
větší nadhodnotu a ví, že to za tu cenu prodá, protože to kupující stejně
levněji nekoupí.

Upřímně, kdybych měl prostory, kde to dělat a nemusel bych si je za tím
účelem pronajímat, tak si ty úly radši udělám sám.
A to i přesto, že od truhláře budou určitě hezčí :o)))!

Prima den :o)!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <>

.........
Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?
......
J. P. Baudiš

Zdravím,
Já jsem těch 600 tisíc jen střelil, sice nemám moc ponětí, jak by takový
stroj jednoúčelák vlastně vypadal, ale je mi taky jasné, že pokud by to byl
stroj, kde by se na jednom konci vkládaly surové desky a na druhém vycházely
stěny nastavků, jen je sešroubovat, tak by to bylo mnohonásobně víc. A taky
by počty nastavků, které by se musely vyrobit, aby se ten stroj zaplatil,
vyšly ještě hrůzostrašněji. Tu mzdu jsem taky jen střelil, k 10 tisícům
čistého jsem počítal dalších 6 tisíc odvodů. Každopádně se zase prokázalo,
a já to občas dělám, když mě to popadne, že nestačí jen vědět, že něco vůbec
jde udělat, ale taky je dobré občas "přechroustat" čísla příslušná k tomu
nápadu.
Nastavky by ale stejně mohly zlevnit, pokud by :
a) se objevila nějaká průmyslově vyráběná deska, která by byla v tloušťce
2-3 cm vhodná pro výrobu nastavků a byla by levnější než asi 120 Kč za m2.
b) Pokud takový drahý jednoúčelák, který dokáže z řeziva slepit velkoplošné
desky, třeba stěny skříní nebo nastavků. které už potom stačí jen
sešroubovat, už existuje a pracuje někde třeba pro nábytkáře. Mohl by
třeba půl směny dělat z nějakého vzhledově podřadného dřeva taky pro
včelaře...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:33 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Dobry den,
>
> Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
> nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
> drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
> o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
> taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
> dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
> mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
> uvahy.
>
> Zdravi PP.